Registrace CZ EN

Tisková zpráva

Klíčové závěry XIV. ročníku Mezinárodního energetického fóra „Vývoj energetiky v kontextu měnící se regulace a technologií“

Praha 19. března 2018 – Priority nové vlády ČR v oblasti energetiky, stav projednávání „zimního balíčku“ EU a možné dopady na národní trhy, reakce na priority národních regulátorů při adresování změn na energetickém trhu, aktuální výzvy a strategická agenda operátorů energetické infrastruktury a měnící se potřeby a role zákazníků na energetickém trhu, to byla hlavní témata XIV. ročníku Mezinárodního energetického fóra. To proběhlo dne 15. března 2018 v pražském hotelu Grand Majestic Plaza za účasti zástupců významných evropských i národních subjektů odvětví energetiky a telekomunikací.

„Vzhledem ke zkušenostem Arthur D. Little ze strategických projektů pro energetické subjekty ve střední a jihovýchodní Evropě, si uvědomujeme potřebu uspořádat konferenci, na které mohou být diskutovány zásadní otázky pro další vývoj tak důležitého odvětví, jakým je energetika.“ říká Dean Brabec, Managing Partner CEE Arthur D. Little. „Těší mě, že se nám podařilo zprostředkovat názory a diskusi důležitých postav evropského podnikatelského prostředí a že odbornou záštitu převzaly Energetický regulační úřad, Hospodářská komora ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu.“ dodává Brabec.

Úvodního slova se ujal Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR, který se zaměřil na otázku konkurenceschopnosti českého průmyslu. „Pokud chceme, aby některá zařízení přežila do roku 2035 a nastartovala se výstavba zdrojů nových, není nutné neustále podporovat export elektřiny a energy - only market. Pro zajištění financování nových (jaderných) zdrojů bude nutné investorům nabídnout záruky např. formou contract for difference, podobně jako to učinila Velká Británie“, poznamenal Dlouhý. Závěrem prezident Hospodářské komory uvedl, že zvažovaná výstavba jaderného zdroje může pomoci růstu konkurenceschopnosti českého průmyslu i přes jeho vysoké náklady. „Podpora jaderné energetiky je otázka politická a úkol Vlády. Když na to průmysl jejím včasným rozhodnutím připravíme, zvládneme to.“, dodal Dlouhý.

Podle Tomáše Malatinského, poradce ministra Ministerstva průmyslu a obchodu, počítá vláda s dostavbou jádra v kombinaci se špičkovými zdroji na plyn, protože prioritou ČR je bezpečnost a dostupnost energií. Vláda bude hledat finanční nástroje pro podporu dostavby jádra a dalších zdrojů. Nový jaderný zdroj musí být uveden do provozu nejpozději v roce 2040. V oblasti další podpory OZE se bude připravovat aukční systém, jehož parametry budou nastavovány pomocí vyhlášek spíše než změnou zákonů, protože toto bude cesta rychlejší a efektivnější.

O nesoběstačnosti České republiky v zásobě ropy, ropných produktů a plynu, hovořil Pavel Švagr, předseda, Správy státních hmotných rezerv. Zdůraznil, že by měla být otevřena diskuse na téma agenturního či hybridního modelu přístupu ke státním hmotným rezervám a to nejenom v plynárenství.

Jiří Plešek, předseda Komise pro energetiku AV ČR představil výzkumné projekty v oblasti jaderné energetiky a skladování energií, které mohou umožnit „revoluční změnu energetiky“. „Musíme více využívat vědu, evoluční přístup nám nepomůže.“ zhodnotil Plešek. Jako příklad uvedl zapojení AV ČR do výzkumného projektu Sunrise s rozpočtem 1 mld. EUR, který zkoumá možnosti fotosyntézy pro přímou výrobu paliv a hnojiv.

Generální sekretář asociace evropských energetických burz EUROPEX, Christian Baer, poznamenal, že plány České republiky v oblasti energetické politiky přehlíží cíle a politiku EU při tvorbě jednotného trhu s elektřinou. „Řešením nemůže být postavení phase shifters na hranici s Německem, ale jasná pozice České republiky ohledně budoucí spolupráce se sousedními státy“ poznamenal Baer a apeloval na prosazování tržních principů při návrhu a implementaci evropské legislativy.

David Kučera, generální sekretář, Power Exchange Central Europe, a.s. zhodnotil aktuální ceny elektřiny na burze a představil odhady jejich dalšího vývoje, kdy cílové pásmo cen vidí na 24–45 EUR za MWh. „Další pokles cen bude způsoben solárními elektrárnami. Jen není shoda na čase, kdy tak nastane. Různé odhady hovoří o letech 2028, 2030 nebo 2050.Kučera by proto doporučoval s rozhodnutím o výstavbě jaderného zdroje v ČR vyčkat, než se prokáže, zda je jádro správnou cestou i pro ČR a neohrozí její konkurenceschopnost.

Martin Novák, místopředseda ČEZ, a.s., představil strategické cíle skupiny ČEZ, která se bude muset transformovat po vzoru jiných významných energetik v Evropě. Zmínil také nutnost aktualizace státní energetické koncepce a v této souvislosti poznamenal, že ČEZ musí plnit svou celospolečenskou roli stejně jako dostát svým finančním závazkům. Prioritou ČEZ jsou OZE a rozšiřování služeb koncovým zákazníkům, avšak tradiční energetika zůstává prozatím nepostradatelnou součástí energetiky, a tedy i podnikání skupiny ČEZ.

Tomáš Varcop, CEO, innogy Energie s.r.o. představil strategii společnosti, která je zaměřena na poskytování služeb zákazníkům a je založena na inovacích a vlastních technologiích. „Naše strategie počítá s řízeným poklesem dosavadního core businessu a jeho nahrazení inovativními a komplexními službami“, komentoval aktuální vývoj Varcop.

Přednášky zástupců klíčových energetik uzavřel Jiří Feist , člen představenstva EP Energy a.s., odpovědný za strategii. Skupina EPH prošla transformací avšak s odlišnou strategií od ostatních hráčů na trhu. „Soustředíme se na klasickou výrobu i na regulovaný business. Nejsme private equity, ale etablovanou energetikou s EBITDA přesahující 1,7 miliardy EUR.“, uvedl Feist. Většina zisku EPH pochází z regulovaných aktiv, protože energetický trh nefunguje. Feist toto ilustroval faktem, že velkoobchodní cena elektřiny výrazně klesla, ale cena pro konečného zákazníka naopak významně narostla. Tento stav, podle Feista, ještě dalších 10 let potrvá.

Zástupci ERÚ a provozovatelů distribučních sítí se shodli na potřebě nastavení nového regulačního rámce, který bude stabilní a umožní naplnění představených strategických vizí. Distribuční společnosti budou více než kdy dříve digitální a blíže zákazníkům. Výzvou k řešení bude také odklon od vertikální integrace a definování nových pravidel unbudlingu, protože bude nutné zajistit, aby zákazník měl maximální užitek z toho, co provozovatel regulované distribuční infrastruktury může nabídnout díky digitalizaci procesů, rozvoji Smart Grid nebo skrze komplexní obsluhu odběrných míst.

Závěrečný panel věnovaný novým segmentům trhu potvrdil dynamický rozvoj energetických služeb a aktivního řízení spotřeby u zákazníků. „Segment ESCO rostl v uplynulém roce o více než 33% a tento růst bude pokračovat stejným tempem i v příštích letech“, uvedl člen představenstva ČEZ ESCO a.s. Martin Řezáč. Jeho názor potvrdil Mark Crauwels, zástupce společnosti REstore, která je jedním z největších agregátorů poptávky v Evropě. „ Poskytování podpůrných služeb operátorům sítí v EU prostřednictvím on-line řízení spotřeby velkých zákazníků i domácností vykazuje již dnes výborné a měřitelné výsledky“, uvedl Crowels.

Na závěr shrnul Dean Brabec závěry konference, která potvrdila odklon od vertikální integrace odvětví ilustrovaný oznámenou restrukturalizací skupin E.ON a innogy, potlačení potřeby unbundlingu poskytování (výhradně) energetických sítí a také potvrdila trend vyšší konkurenceschopnosti zelené elektřiny. Zároveň vítězí v prioritách české energetické politiky bezpečnost a spolehlivost dodávek nad spoluvytvářením jednotného trhu s elektřinou, což může zhoršit dostupnost energií v budoucnu.

Sponzor akce: Hrdlička Group, s.r.o.